Několik měsíců usilovná příprava, pevné zdraví a velká chuť závodit. To vše musí člověk mít, aby čelil výzvě ve slavném závodu IRONMAN konaném tentokrát v Barceloně. Firma Kopos takovou osobu ve svých řadách má. Je jím obchodní zástupce Artur Kaczorowski polské dceřiné společnosti.
Střetnou se s těmi odvážnými jedinci, pro které je dřina pouhým slovem, bylo pro Artura obrovskou výzvou. Mezi 3 000 účastníky závodil v kategorii 30 – 34 let. Plavání, kolo a běh zdolal v celkovém čase 10:44:21.
1. Startoval jste na Ironmanu poprvé?
Ano, byl to můj debut v plné vzdálenosti Ironmana (3,8 km plavání, 180 km jízda na kole, 42,195 km).
Na IronMana jsem začal přípravu před rokem. Soutěžím v triatlonu více než 5 let, ale ve srovnání s předchozími závody jsem nikdy na Ironmanovi nestartoval. Závodil jsem v pěti maratónech, a to v několika kratších triatlonových vzdálenostech.
2. Co bylo pro Vás během závodu nejtěžší, plavání, kolo nebo běh?
Co dělá Ironmana těžkého je vzdálenost každé disciplíny. První etapou je koupání ve Středozemním moři, kde jsou mořské proudy a vlny. Nebylo to vůbec snadné. Když jsem se dostal z vody, myslel jsem, že skončím. Plavání jsem trénoval nejvíce, protože vím, že jsem v tom nejslabší. V loňském roce jsem také zlepšil jízdu na kole. Vím, že v této disciplíně jsem dosáhl největšího progresu. První část cyklistického úseku byla klidná. Měl jsem hodně síly, dokud se nezvedl vítr a nezačal silně foukat. To bylo opravdu nejtěžší. Po kole jsem se cítil hodně unavený. Dokonce i s tímto silným větrem jsem měl čas na kole nakonec lepší, než jsem čekal. Moje průměrná rychlost na 180 km dosáhla na 34 km/h. Znovu jsem nabral sílu, když jsem se rozběhl. V běhu je moje síla. Zpočátku to bylo pro mě velmi snadné a cítil jsem se skvěle. Mezi 7 km a 16 km nastala krize a musel jsem zpomalit. V tu chvíli jsem si vzpomněl na slova mého přítele: "Nezapomeň, že jedeš do Barcelony, aby si závod dokončil, nezaměřuj se na čas, skloň hlavu a pokračuj, jedině tak dokončíš závod. Několikrát jsem využil hydratační stanice, které byly rozmístěny na každých 2,5 km. Občerstvil jsem se banány, pomeranči a isotonickými nápoji, cocacolou a redbullem. Když se zase nabral sílu a zrychlil jsem a začal si opět hlídat své tempo, optimální srdeční frekvenci a rychlost. 5 km před koncem jsem si pohlídal tepovou frekvenci a začal zrychlovat. Běžel jsem rychlostí 4,50 min/km, možná rychleji. Zrychlením na konci jsem doběhl maraton za 4 hodiny. A to jsem měl taky v plánu.
3. Jak jste se bezprostředně po závodu cítil?
Po závodu jsem se byl velmi unavený. Neměl jsem sílu chodit, zvednout kolo a posbírat si své věci. Sotva jsem vše přinesl do hotelu. Nicméně jsem byl velmi spokojený a na sebe hrdý, protože jsem dokončil celý závod Ironman. Před rokem to byl jen sen a ten sen jsem si splnil.
4. Máte i sen zúčastnit se proslulého závodu, v kolébce vzniku Ironmana na Hawai?
Ironman na Hawai? To je můj nový sen. Kdybych měl dost štěstí a dostal slot pro Ironman Hawai, neváhal bych ani vteřinu říci ANO. Doufám, že jednoho dne budu mít tu možnost soutěžit proti nejlepším závodníkům Ironmana na Hawai.
Hodně štěstí, Arture!